prof. PhDr. Bohumil Kladivo

V roce 2018 jsme si připomenuli 130. výročí narození (24.6.1888) a 75. výročí úmrtí (8.2.1943) prof. PhDr. Bohumila Kladivy, bratra zakladatele brněnské lóže Cestou světla s číslem 6 v naší prvorepublikové matrice.

Stejně jako převážná většina ostatních bratrů spoluzakladatelů, byl i bratr Bohumil Kladivo iniciován v pražské lóži Národ (26.2.1926). 8.10.1926 mu tam byla zvýšena Mzda a 9.10. byl následně povýšen na Mistra. V Praze se také zúčastňoval návštěv v uskupení se žertovným názvem Lascivia zu den drei Stamperln. Tento neformální spolek spojený velikým přátelským poutem se vyvinul z iniciativy profesora Františka Kadeřávka na technice a později do něho docházelo mnoho bratří, i mimopražských.

Dle našich záznamů v matrice byl aktivním činovníkem lóže Cestou světla. V roce 1928 Řečníkem, v roce 1929 zástupcem Řečníka, v letech 1930, 1931 a 1937 zástupcem 1. dozorce. V roce 1935 byl 2. dozorcem, v roce 1936 pak 1. dozorcem.

Profanní život

Bohumil Kladivo byl v profánním životě geodet, astronom, vysokoškolský pedagog – profesor brněnské české techniky a Masarykovy univerzity v Brně.

Absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze – matematika, fyzika, doktorát filozofie, německou techniku v Brně (vyšší geodézie), Vojenský ústav ve Vídni (sférická astronomie) a studijní cesty do zahraničí: observatoř v Pulkově u Petrohradu, Pruský geodetický ústav v Postupim, observatoř v Paříži a ze školní fyziky nám všem dobře známý Mezinárodní úřad měr a vah v Sèvres.

Jeho zásluhou byla Československá republika zapojena v roce 1936 na světovou geodetickou síť.

Bohumil Kladivo založil Geodetickou observatoř Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně, přejmenovanou v roce 2003 na Kladivovu hvězdárnu. Ta se nachází na střeše budovy „A“ Ústavu geodézie, na ulici Veveří 95. Tato hvězdárna (pracoviště dnes není přístupné veřejnosti) je tedy starší než ta mnohem známější na vrcholu Kraví hory.

Sokol a věznění nacisty

Tak jako tomu bylo u mnoha členů naší prvorepublikové lóže „tradicí“ (uveďme zde aspoň bratry Groha, Boučka, Kudelu, Jandáska, Uhra, Slavíka a Koláčka…), byl i bratr Kladivo činným v sokolském hnutí jako člen Sokola Brno-Jundrov a starosta sokolské župy Jana Máchala.

Připomeňme si zde, že za okupace byl poprvé zatčen již v den vypuknutí 2. světové války v akci Albrecht der Erste (rukojmí) 1. září 1939, poté vězněn v Brně na Špilberku do 10. října 1939. Znovu zatčen při prvním stanném právu 30. září 1941, vězněn v Brně Pod kaštany, propuštěn 11. listopadu 1941. Neustále byl předmětem pozornosti gestapa, což podlamovalo jeho nepříliš pevné zdraví. Při návštěvě rodiny jeho vnučky paní Jany M. jsem se od ní ze vzpomínek maminky Mileny dozvěděl, že pan profesor zachovával i při zatčení ledový klid. Jednou, když si pro něj brzy ráno přišli dva gestapáci, tak je vyzval, že by nejprve rád dosnídal a pak se rozloučil se svou rodinou. A ti chlapi s koženým výrazem ve tváři ve smutně proslulých kožených kabátech se opravdu posadili a počkali…

V důsledku posledního věznění pak zemřel 8.2.1943 v Brně krátce po propuštění z vězení.

Za jeho statečnost mu byl 13. dubna 1946 udělen prezidentem republiky Československý válečný kříž 1939 „IN MEMORIAM“. V roce 1951 mu pak ministr vnitra udělil pamětní odznak druhého národního odboje.

Tajný zednářský poklad

Při rekonstrukci domu, kde dnes bydlí rodina jeho vnučky, bylo postupně nalezeno několik tajných schránek, které bratr Bohumil pečlivě vytvořil a zamaskoval. Jedna z nich objevená v roce 1993, obsahovala unikátní lóžovou legitimaci podepsanou M∴L V. Grohem a Taj∴ Z. Kudelou (obr. 2) a legendární klenot skotského ritu IV. stupně podle návrhu Alfonse Muchy. V další schránce byla později nalezena papírová krabice obsahující malý masivní mosazný glóbus a několik bronzových součástí závěsového systému. Glóbus býval přišroubován k zelené kamenné desce a ta pak pomocí dvou šroubů zřejmě k hlavici sloupu. Při prohlížení předmětů majících evidentně co dočinění se závěsy (kroužky, kladky, koncovky na závěsové tyče apod.) je nasnadě otázka, proč měly pro bratra naší lóže tak velkou cenu, aby je pracně ukrýval? Možná odpověď, i když v rovině hypotetické, je tato: Lóže cestou světla sdílela od roku 1930 Dílnu s hostitelskou německou lóží „Zu den wahren vereinigten Freunden“ v jejím chrámu na České 1. Je hodně pravděpodobné, že svoji symboliku/výzdobu odlišnou od německé lóže zakrývali závěsem zavěšeným na tomto systému. Při uspání lóží v roce 1938 bratři výzdobu chrámu rozebrali a symbolicky si každý vzal její část domů na památku. S tím, že až se lóže znovu probudí, tak tyto části zase přinesou a sestaví znovu dohromady.

23.9.2018 položila lóže Cestou světla za bratra Kladivu Kámen zmizelého před domem Bílého 15, kde bydlel až do své smrti v roce 1943.

V textech byly použity materiály br. Pavla R., člena lóže Cestou světla na Orientu Brno a lóže Quatuor Coronati na Orientu Praha

Použité zdroje:

Encyklopedie.brna.cz – Osobnosti, prof. PhDr. Bohumil Kladivo
Jana Čechurová – Čeští zednáři ve XX. století
Rodinný archiv paní Jany M., vnučky prof. PhDr. Kladivy